Logo Aufori
#auforipomáhá
Služby Aufori
Více o službách
Pro rodiny
Volnočasové aktivity
Pro dospělé

Vzpomínka na pana N.

Bc. Martin Paseka, terénní sociální pracovník
Chtěl bych vám těmito řádky dát možnost nahlédnout pod pokličku příběhu, který asi navždy zůstane v našich srdcích
Spolupráce s panem N. začala koncem roku 2020, a to na základě žádosti pracovnice odboru sociálních věcí v Kostelci nad Orlicí. Při prvních setkáních na mne pan N. působil dojmem člověka apatického, bez zájmu o své okolí a již naprosto odevzdaného svému osudu.  Se svou rodinou neudržoval žádný kontakt a bydlel v domě zvláštního určení v Kostelci na Orlicí. Jeho oči však tiše vyprávěly mnohem hlubší historku o osudu jeho života.
 
Pan N. byl člověk pracovitý a po celý svůj dosavadní dospělý život, měl stálý finanční příjem. Byl to člověk laskavý a důvěřivý, ale stal se bohužel obětí skupiny lidí, která toho ošklivě zneužila. Pod nátlakem tato skupina dostala z pana N. velké finanční částky. Zprvu šlo o částky menší, ale následně jej donutili vzít si i půjčky nemalého rázu. Skupina po čase zmizela, a to i se všemi penězi, a pan N. zůstal na vše úplně sám s hromadou dluhů. Postupem času nebyl schopen své půjčky splácet a vzniklé pohledávky byly podstoupeny exekutorům. Kolotoč finanční krize se roztočil na plné obrátky. V důsledku toho přišel o vše včetně bytu a byl nucen pobývat na ubytovnách a v azylových domech.
 
Po intervencích sociální pracovnice obdržel zmíněný klient byt v domě zvláštního určení v Kostelci nad Orlicí. Toto nové a samostatné bydlení však přineslo také nové nároky spojené s chodem domácnosti, které pan N. nedokázal zvládat. Všechny tyto útrapy se ještě zhoršily ve chvíli, kdy se přidaly zdravotní problémy.  Nad klientem se vznášela hrozba vystěhování z důvodu porušování domovního řádu. Pan N. upadl do letargie, naprostého nezájmu a psychicky již nebyl schopen situaci dál zvládat.
Tehdy jsem měl možnost se s ním potkat poprvé a začali jsme s našimi pravidelnými schůzkami. Každou návštěvou jsem se trpělivě snažil budovat vztah založený především na důvěře a vzájemném respektu.

„Nejste na to sám,“ říkal jsem na konci každého našeho setkání, usilujíc o to, aby pan N. věřil v naši spolupráci, a hlavně sám v sebe. Postupně jsme s klientem začali řešit jednotlivé záležitosti, ať už se týkaly právě zmíněných dluhů, problémů s bydlením či zdravotního stavu.  Společně jsme podali žádost o oddlužení, zařídili jsme návštěvu u praktického i odborného lékaře, navázali jsme spolupráci s Charitní ošetřovatelskou službou a řešili jsme i praktické věci kolem vybavení a úklidu domácnosti.  Klientovi jsem neposkytoval pouze poradenství, ale také jsem ho na všechna potřebná místa doprovázel. 

Z apatického a netečného klienta se postupně stával člověk projevující zájem o řešení svých problémů a potřeb. Úspěšně prošel náročným procesem insolvenčního řízení. Jeho byt se stal čistým a udržovaným, díky čemuž se odvrátila hrozba vystěhování.  Díky pravidelné hygieně a péči se zlepšil zdravotní stav a došlo k výraznému obratu také v jeho stavu duševním. Klient se začal opět věnovat koníčkům, které mu již dříve přinášely radost. Podařilo se nám také kontaktovat jeho nejbližší rodinu a několikrát navštívil svou sestru.

Pan N. znovu viděl smysl ve svém životě a začal opět plnohodnotně žít.

Těchto razantních změn si však také všimli jeho bývalí „přátelé“, kteří se snažili s klientem spojit a vyžadovali po něm opět různé služby s úmyslem vlastního obohacení. Pro jeho ochranu bylo nutné kontaktovat městskou policii, která díky jejich intervencím tuto hrozbu zdárně odvrátila. Tato skupina vykořisťovatelů již nikdy více pana N. nekontaktovala.

Pro celé jeho okolí a rodinu bylo velice obohacující a inspirující sledovat jeho postupné zlepšení a zapojení do všech oblastí života. Ze zatrpklého a mrzutého muže se postupně stával velice příjemný společník s aktivním přístupem k životu. V tu chvíli jsem věděl, že naše schůzky měly skutečný smysl a já osobně jsem měl z pana N. nesmírnou radost.

O to horší rána pro všechny byla, když do jeho života vstoupila závažná nemoc. Musel být odvezen na oddělení paliativní péče, kde mu byla zajištěna veškerá dostupná pomoc. Vše nesl velice statečně i za podpory své sestry, která ho často navštěvovala. Svůj boj s nemocí nakonec bohužel prohrál a odešel tiše v přítomnosti své sestry.

Uplynulo 6 měsíců, co pan N. opustil tento svět. Pokorně zveřejňujeme tento článek, abychom vzdali tichý hold jeho památce. Bylo mi nesmírnou ctí stát po jeho boku a pomáhat mu na jeho cestě k lepšímu životu, protože i on inspiroval v mnoha směrech nás všechny. Často říkal, že období, během kterého jsem měl možnost jej provázet, považuje za nejlepší etapu svého života. Právě taková slova z úst našich klientů, jsou pro náš tým v Aufori tím, co nás pohánělo, pohání a vždy bude pohánět dál.

Děkujeme vám za to.

Další články