“Teréňáci” a koronavirus

Náš terénní tým se s touto situací nikdy nesetkal, stejně jako všichni ostatní. Vše je pro nás nové a neozkoušené. Přesto se muselo rychle jednat, aby naši klienti nezůstali sami ve své životní situaci a momentálních problémech.

 

Všichni jsme ze dne na den začali pracovat převážně z domova a jedinou možností, jak být v kontaktu s klienty, kromě osobního setkání, bylo prostřednictvím telefonu. Běžně jsou i jiné, další možnosti, ale bohužel připojení na internet většina našich klientů nemá. Najde se i skupinka klientů, kteří nemají vlastní telefon, ale mají super lidi v okolí, díky kterým spolu komunikujeme. 

 

Klienti nastalou situaci přijali více či méně s klidnou hlavou a často měli i strach o nás. Jak se situace postupem času vyvíjela a nakažených osob přibývalo, i naši klienti se stávali obezřetnější a nervóznější. Osobní kontakt schází nám všem. 

 

Zpočátku jsme po telefonu s klienty řešili hlavně, jak si vyrobit roušky či kde je dostanou, co teď mohou a co ne, zda musí stále nosit roušky, kdy mohou chodit do obchodu, řešíme návštěvy u lékařů, kteří nyní ruší plánované prohlídky, které nejsou akutní, a vše, co se pojí se současnou situací ve společnosti. 

 

Žádná situace není zlehčována či odsunuta na vedlejší kolej. S klienty pracovníci řeší aktuální dění, akutní a krizové situace, ale i další kroky v jejich spolupráci. Častá je komunikace s úřady, která je překvapivě rychlá, i když náročná, ale pracovníci úřadu nám a klientům při telefonickém jednání vycházejí vstříc.

 

Životy našich klientů se nezastavily a někteří z nich se dostali do nečekané krizové situace, kterou řeší s pracovníkem při osobním kontaktu. Například u paní Andrey v domě proběhla v době počátku nouzového stavu deratizace, kvůli které byla nucena vyhodit všechny věci a ocitla se tak materiálně nezajištěná. Klientka je na rodičovské dovolené a pečuje o pět dětí v předškolním věku. Za zbylé peníze nakoupila nějaké věci a oblečení pro své děti a ocitla se tak i bez prostředků. Pracovnice ihned po zjištění oslovila Potravinovou banku s prosbou o balíček, který byl na druhý den připraven a později klientce předán spolu s další materiální pomocí. S klientkou probíhají osobní kontakty po celou dobu nouzového stavu s nutností dodržení bezpečnostních a hygienických opatření. 

 

Nejen “teréňáci”, ale celá Aufori se několikrát obracela na potravinovou banku v době nouzového stavu. Od 16.3. do 20.4. bylo poskytnuto v Aufori 12 potravinových balíčků pro 9 rodin a 3 jednotlivce, celkem byly potravinové balíčky poskytnuty 22 dospělým a 27 dětem. Tímto bychom chtěli poděkovat Potravinové bance Hradec Králové za pohotovost a hlavně pomoc, kterou jsme díky nim mohli klientům poskytnout. Pomoc jsme v této době využili z poboček v Hradci Králové, Trutnově a Jičíně.

 

Na situaci jsme se rychle adaptovali a s klienty jsme byli převážně v telefonickém kontaktu. Pracovníci terénu za období “karantény” od 16.3. do 31.3. provolali o 25 hodin více než v běžném provozu, což je cca 2,5x více. V celé Aufori se pak provolalo za toto období 3x více hodin než obvykle, tedy 134 hodin. 

A ačkoliv jsme se všichni přizpůsobili současnému dění, při společné poradě jsme se s kolegyněmi shodly, že nám terén a každodenní osobní kontakt chybí. Sice jsme s klienty stále v kontaktu, ale vidět je všechny tváří v tvář je zcela něco jiného.