Sociální služby pro ohrožené rodiny by se neměly omezovat – jejich význam je ohromný

Služby sociální prevence pomáhají lidem, kteří z nějakého důvodu ve společnosti selhávají a potřebují ke svému fungování pomoc odborníků. V Aufori chápeme sociální práci jako praktickou disciplínu a v tomto duchu pracujeme s klienty v rámci obou našich programů – v rámci registrované sociální služby „Terénní programy“ i v programu „Učí (se) celá rodina“, který realizujeme v režimu pověření k výkonu sociálně právní ochrany dětí. Ani jeden z našich programů nebyl nařízením vlády omezen, takže naše práce s klienty probíhá nepřetržitě.

 

Myslíme si, že pomáhat v této době naší cílové skupině – lidem, kteří se snadno ocitají na okraji společnosti, je důležitější než kdykoli předtím. Mnoho z nich nemá potřebné sociální dovednosti pro běžný život, po vyhlášení nouzového stavu se však jejich životní situace ještě zhoršuje.

 

I přesto, že bylo spuštěno mnoho online aplikací a systémů, které mají lidem ulehčit komunikaci s potřebnými institucemi, našim klientům to ve většině případů spíše zamotalo hlavu. Mnoho z nich počítač ani internet nevlastní. Komunikace ve společnosti se během krátké doby převedla do online prostředí, do kterého však mnoho lidí nemá přístup. A tak jsme se ze dne na den stali prostředníkem v komunikaci mezi desítkami lidí a institucemi, školami či úřady. Několika rodinám se nám podařilo ve spolupráci s Nadací Terezy Maxové dětem pořídit notebook, který jim pomůže plnit především požadavky škol. Bylo však nutné s rodinou žádost vyplnit a doložit potřebné dokumenty, v nichž se mnoho klientů ztrácelo. I zde tedy byl potřeba kontakt sociálních pracovníků s rodinou. A vyvstávaly další problémy a okolnosti, které bylo nutné operativně řešit: zajištění úkolů a komunikace se školou, doučování jinou formou, intenzivní kontakt s rodinami, ve kterých hrozilo, že dítě bude ohroženo na zdraví a vývoji a mohlo by být umístěno mimo rodinu, opakovaně výrazný pokles příjmů, k němuž došlo v přímém důsledku vyhlášení nouzového stavu, a také hledání nového bydlení v případech, kdy rodině skončila nájemní smlouva, a i přes všechna opatření nebylo možné současné bydlení udržet. Naštěstí se to podařilo a žádný náš klient nezůstal na ulici. Toto je jen drobný výčet toho, co zajišťovali sociální pracovníci a pedagogové klientům Aufori. Jen malá ukázka potřebnosti sociální práce v současné době.

Když uvážíme, že prezentujeme pouze naše výsledky, jaká jsou asi čísla a poznatky všech obdobných služeb pro sociálně znevýhodněné v rámci celé České republiky! A přesto je práce s rodinami v rámci sociálně aktivizačních služeb pro rodiny s dětmi nyní upozaděna, degradována, a to dokonce ze strany předních představitelů ministerstva, které samo by mělo disponovat nejpřesnějšími znalostmi problematiky sociálního vyloučení. Jejich veřejné výroky ale svědčí o opaku.

Tento článek vznikl ve spolupráci se sociálními a pedagogickými pracovníky naší organizace. Jejich poznatky přímo z praxe přikládáme na závěr. Přečtěte si, jak situaci prožívají se svými klienty oni…

„… došlo k úplné izolaci u klientů, kteří nemají ani internet, ani telefon…“
„… rodiny ztrácejí režim, který je u nich tak důležité vytvářet…“
„… zvýšila se potřeba poskytnout klientům potravinovou pomoc, mnoho z nich nemá dostačující příjmy. Po zaplacení nájmu nemají na stravu…“
„…daří se nám více do práce s rodinou zapojovat pedagogy škol. Mají na to více času a jsou otevřenější různým formám pomoci rodině…“
„… klienti mají strach a obavy. Mnoho z nich se potřebuje vypovídat a jsme jim i psychickou oporou…“
„… klientka měla přislíbeno nastěhovat se do nového bytu. Majitel má ale obavy z nákazy a rozhodl se nyní nikoho nenastěhovat…“
„… klientka abstinuje. Měla nastoupit na posilující abstinenční pobyt, ten jí byl odložen na neurčito, nyní nastoupit nemůže. Snažím se jí být oporou…“
„… v rodině se objevují častější hádky, křik. Několikrát došlo i k napadení…“
„… u mé klientky se stupňuje domácí násilí…“
„… moje klientka má zrakové obtíže. Úkoly mohla dělat pouze přes mobilní telefon, což jí způsobovalo větší problémy. Zprostředkovali jsme jí ve spolupráci s Nadací Terezy Maxové notebook, který jí moc ulevil…“