První rok s „Učí (se) celá rodina“ byl úspěšný
Mgr. Lenka Matoušková
Hradec Králové, 29. 12. 2014 – pracovníci Aufori hodnotili první rok s „Učí (se) celá rodina“ jako úspěšný
Prvním podpořeným projektem nově vzniklé Aufori se na začátku roku 2014 stala aktivita s názvem "Učí (se) celá rodina". Velmi brzy po zahájení činnosti bylo zřejmé, že projekt má šanci uspět - a to nejen na místním trhu sociálních služeb, ale také u donátorů a spolupracujících institucí, ale především u rodin z cílové skupiny.
Rodiny zapojené do projektu byly podle sociální pracovnice projektu, Bc. Nikola Novákové, „především rodiny, ve kterých vzdělání dětí a jejich povinná školní docházka nebyly pro aktuální krizovou sociální situaci či dlouhodobější osobnostní nastavení rodičů podstatné, prioritní. V některých rodinách stačilo poskytnout pomoc a podporu při stabilizaci jejich sociální situace, takže celá spolupráce byla krátkodobá. Velmi mě potěšilo, že s některými rodinami se podařilo zvládnout tíživou situaci tak, že rodina již naše služby nepotřebuje, je soběstačná a naše spolupráce s nimi může být ukončena. S jinými rodinami jsme spolupracovali dlouhodoběji a budeme v rodině působit i v novém roce, protože situace rodiny si vyžaduje dlouhodobější řešení, změny.“
Také pedagog projektu, Mgr. Petr Dostál, ocenil, že aktivity projektu jsou nastaveny tak, aby přinášely konkrétní výsledky, konkrétní zlepšení: „Rok práce na projektu „Učí (se) celá rodina“ byl velmi inspirativní a obohacující, pro mě především díky přímé práci v rodinách v rámci aktivity „pomoc s domácí přípravou do školy a doučování“. Ověřil jsem si, že pokud je dítěti dána potřebná péče a čas, výsledky se prostě dostaví. Všichni nemohou být jaderní fyzici, ale téměř každý je schopný naučit se číst, psát a částečně počítat. Tím položí základ pro budoucí život.“ Zároveň oceňuje, že se při své práci nespokojíme jen se zdánlivými měřitelnými ukazateli úspěchu, jako je například školní známka:
„Největší přínos vidím v individuálním přístupu ke každému dítěti a každé rodině. Je skvělé, že v projektu neřešíme pouze školní prospěch. Špatné studijní výsledky bývají často důsledkem nějakého hlubšího problému. Pokud ho najdeme, snažíme se ho společně vyřešit.“
Tak tomu bylo i v případě Jirky, 8letého chlapce, který byl se svými rodiči letos do projektu zapojen. Sociální pracovnice popisuje vývoj událostí:
„Kontaktovali jsme Jirkovy rodiče na základě doporučení základní školy, do které chodí. Jirka navštěvoval školu sice pravidelně, ale velmi nerad. Propadal téměř ze všech předmětů. Rodině byla nabídnuta spolupráce s pedagogem projektu, který začal do rodiny docházet 1- 2x týdně na doučování, které probíhalo vždy v přítomnosti Jirky a jeho maminky. Pedagogovi projektu se podařilo s oběma navázat důvěrný vztah, díky tomu zjistil, že Jirku ve třídě spolužáci šikanují a on nevidí jiné řešení, než že propadne do třídy níž, kde má kamarády. Pedagog po domluvě s maminkou domluvil ve škole schůzku, které se sám účastnil. Na jejím základě byla probíhající šikana školou zastavena. Jirka začal do školy chodit beze strachu a rád. Na konci školního roku sice propadl, protože si známky nestačil opravit, ale doučování probíhalo po domluvě s rodinou po celou dobu prázdnin, takže Jirka nyní zvládá školu již s mnohem lepšími výsledky. Po novém roce by rodina ráda zkusila pokračovat v naučených dovednostech již sama.“
Hledání a objevování hlubších souvislostí toho, proč se dětem nedaří ve škole nebo školních kolektivech, se často dělo také v rámci terapeutických motivačních skupin. Podle Mgr. Lenky Matouškové, psycholožky projektu, „terapeutické skupiny poskytovaly zapojeným dětem nejen příležitost učit se poznávat a zvládat svoje pocity a navazovat kontakt se svými vrstevníky i s dospělou autoritou novým bezpečnějším způsobem, než tomu bylo v jejich třídních kolektivech, nebo dokonce rodinách, ale také zažívat často zcela nové pozitivní pocity, především pocity přijetí, vzájemného sdílení a uznání, a otevřeně o nich mluvit.“
Jsme přesvědčeni, že projekt „Učí (se) celá rodina“ prošel „testovacím“ rokem své existence úspěšně.
Lidé, kteří se podíleli na jeho realizaci a měli možnost sledovat ho zblízka, mu přejí následující:
Bc. Nikola Nováková, sociální pracovnice
„Projektu "Učí (se) celá rodina" bych moc přála, aby jeho druhý rok byl alespoň tak pozitivní, jako rok první.“
Adriana Škopová, pracovnice v sociálních službách
„Projektu „Učí (se) celá rodina“ přeji do dalšího roku více peněz a klienty, kteří budou tak spokojení, jako ti stávající. Taky dobrou spolupráci s ostatními institucemi.“
Bc. Nikola Nováková, sociální pracovnice
„Projektu "Učí (se) celá rodina" bych moc přála, aby jeho druhý rok byl alespoň tak pozitivní, jako rok první.“
Mgr. Lenka Matoušková, psycholožka
„PŘEJU MU, ABY SI ZACHOVAL SVOU SVĚŽEST, LOGIKU, NADŠENÍ I KURÁŽ.“
Mgr. Petr Dostál, pedagog
„AŤ DÁL POKRAČUJE, ROZŠIŘUJE SE A JE VLAJKOVOU LODÍ AUFORI. BYLO TO MOC FAJN - NEDEJTE SE A POKRAČUJTE: DĚTI V UČENÍ A KOLEGOVÉ V PRÁCI J“
Projekt byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovyv rámci Programu na podporu integrace romské komunity v roce 2014, Městem Hradec Králové, Nadačním fondem Albert v rámci grantového programu NADAČNÍ FOND ALBERT DĚTEM 2014 a z programu Obyčejný život Výboru dobré vůle - Nadace Olgy Havlové. Projekt je realizován za finanční podpory Královéhradeckého kraje.
