Pro nás práce končí, pro čerstvé středoškoláky začíná

V loňském školním roce jsem jako pedagog programu Podpora rodiny měla na starosti čtyři žáky 9. ročníků, kteří končili základní vzdělání. V rodinách těchto dětí bylo nespočet problémů. Od záškoláctví, špatného vlivu party, strachu vystupovat před lidmi, přes nemoc rodičů, drogy, alkohol až po znásilnění. I přes všechny tyto problémy to byly skvělé děti, se kterými se mi na konci školního roku jen těžko loučilo.

 

Všechny děti měly špatný prospěch téměř ve všech předmětech a všem čtyřem hrozilo, že budou mít na konci školního roku pětky. Někdo z matematiky, někdo z chemie nebo fyziky. U těchto dětí jsem se soustředila nejenom na samotné doučování, ale i na zefektivnění komunikace mezi rodinou a školou. S dětmi jsem se učila na písemné práce, vypracovávala úkoly a referáty. Kolegové sociální pracovníci Aufori pracovali i na zlepšení celkové rodinné situace.

 

Během doby, po kterou jsem s nimi pracovala, se povedlo zlepšit jejich prospěch a odvrátit nebezpečí, že devátou třídu vůbec nedokončí.

 

Při osobních rozhovorech s dětmi jsem se snažila zjistit nejenom jejich schopnosti, ale i jejich záliby a preference. Podle toho jsme pak společně vybírali střední školu a vyplňovali přihlášky. Ve většině rodin se do této činnosti podařilo aktivně zapojit i rodiče. Jedna z dívek si vybrala školu, na kterou skládala přijímací zkoušky. Společně jsme se tedy učily a dělaly mnoho testů z českého jazyka i matematiky, aby nakonec zkoušky úspěšně složila.

 

Největším úspěchem je, že se všichni čtyři žáci nakonec opravdu dostali na školu, na kterou nejvíce chtěli. Všichni pokračují v docházce na střední školy nebo střední odborná učiliště a v nových podmínkách se jim daří dobře. Držím jim palce, aby školu zdárně dokončili a stali se z nich úspěšní truhláři, kadeřnice, autoelektrikáři a ekonomové. A držím palce i dalším dětem, které se s pomocí Aufori dostaly na střední školy.