Na co depistáže? Abychom se dostali včas k těm, kteří by jinak zůstali bez pomoci!
Bc. Leona Zemanová, Magda Černá
Mapování, monitoring a cílené vyhledávání jedinců či skupin ohrožených sociálním vyloučením – to vše se skrývá pod názvem depistáž. Pro někoho možná neznámý pojem, pro pracovníky Terénního programu ovšem doslova denní chléb, neodmyslitelná součást jejich práce.
Mapování, monitoring a cílené vyhledávání jedinců či skupin ohrožených sociálním vyloučením – to vše se skrývá pod názvem depistáž. Pro někoho možná neznámý pojem, pro pracovníky Terénního programu ovšem doslova denní chléb, neodmyslitelná součást jejich práce.
6,5 hodiny týdně. Tolik času v průměru strávili terénní pracovníci v loňském roce prováděním depistáží. Díky tomu mají neustálý přehled o regionech a lokalitách, které se mnohdy rychle proměňují, a mohou tak efektivně předávat informace nejen klientům, ale i představitelům měst či jiným sociálním službám. Terénní pracovníci loni zachytili v Královéhradeckém kraji celkem 16 nových lokalit ohrožených sociálním vyloučením.
Během depistáže se sledují nejen místa nebo jednotlivé domy, ale i obce jako celek. Zjišťuje se především, zda v objektech nežijí lidé ohrožení chudobou, sociálním vyloučením nebo rizikovým způsobem života. Cílová skupina, se kterou pracovníci Terénního programu spolupracují, jsou mnohdy lidé, kteří nemají přístup k internetu, zpravodaji či adresáři služeb. Často proto ani o běžně dostupných službách nemají vůbec ponětí.
V roce 2021 byla terénními pracovníky provedena depistáž v 90 obcích v celém Královéhradeckém kraji. Terénní pracovníci při této činnosti 80krát oslovili místní obyvatele obcí, zástupce obcí či sociální pracovníky a poté i samotné obyvatele daných lokalit, které si v rámci našeho programu evidujeme.
Cílem depistáží v Terénním programu je navázat kontakt s lidmi ohroženými chudobou či sociálním vyloučením a šířit mezi nimi povědomí o sociálních službách. Setkáváme se ale i s dalšími skupinami lidí, které navazujeme na potřebné sociální služby. Jsou to např. mladiství, lidé bez domova nebo děti ohrožené školním neúspěchem.
Každodenním úkolem terénních pracovníků je „mít oči na šťopkách“, vyhledávat osoby ohrožené sociálním vyloučením a nabízet jim pomoc, která by se k nim jinak neměla šanci dostat.
Na která místa se v obci zaměřujeme, když v ní provádíme depistáž?
V rámci depistáže se běžně vydáváme na místa, která již na první pohled nejsou ani zdaleka ideální pro důstojný život. Bývají to například svépomocně postavené příbytky či dokonce stany, někdy se jedná o staré zchátralé budovy bez vody a elektřiny, ve kterých přespávají lidé bez přístřeší nebo v nich hledají útočiště osoby užívající návykové látky. Pravidelně procházíme vlaková a autobusová nádraží, parky, prostory u obchodních center a opuštěné domy. Nikdy předem nevíme, co nás v nové oblasti čeká, proto je velmi důležité si předem zmapovat nejen dané místo, ale i jeho okolí.
Příklad klienta zasíťovaného díky depistáži
„V rámci depistáže jsem oslovila muže, kterého jsem vídala v ranních a odpoledních hodinách sedávat na lavičkách autobusového nádraží. Již ze svého pozorování jsem věděla, že se jedná o nemocného muže důchodového věku, který je pravděpodobně osobou bez přístřeší. Pán byl velmi obezřetný a nedůvěřivý. Žil venku, sám a pouze z nízkého invalidního důchodu. Trvalo týdny, než se mnou začal komunikovat o své situaci. Nakonec se díky opakovaným depistážím podařilo s tímto mužem navázat spolupráci na zakázce bydlení.“
