I tohle dělá teréňák – někdy to může připomínat detektivku (2. část)
Martina Emanovská
V první části příběhu jsme Vás seznámili s těžkým osudem paní Kláry. Cílem naší spolupráce bylo zjistit, proč celou řadu let přebírá klientčin invalidní důchod její matka, a zajistit, aby si důchod mohla přebírat sama klientka.
Příběh jsme opustili v měsíci únoru, ve fázi, kdy si klientka podala žádost o změnu příjemce důchodu na město písemně, aby se řešení její situace urychlilo.
Celá záležitost trvala již velmi dlouho, takže paní Klára postupně ztrácela motivaci a naději, že by věc mohla dojít ke zdárnému konci. V tomto těžkém období jsem klientce zajistila opakovanou potravinovou pomoc z Oblastní charity v Hradci Králové a snažila se jí být co největší psychickou oporou.
Po písemném podání žádosti ve věci nastal obrat: město začalo komunikovat s příslušnými úřady (s Českou správou sociálního zabezpečení a se sociálním odborem v obci s rozšířenou působností). Sociální odbor požádal klientku o doložení lékařské zprávy, že je zdravotně způsobilá k přebírání svých financí. To jsme společně zajistily. Opět nastalo období čekání.
Koncem dubna klientka stále neměla žádné vyjádření ke své žádosti. Společně s klientkou jsme se obrátily s dotazy na Českou správu sociálního zabezpečení, abychom průběžně monitorovaly stav věci. Ze strany ČSSZ jsme zaznamenaly vstřícnost, klientku s novými informacemi seznámili: přepis zvláštního příjemce dle předpisů ČSSZ bohužel nějaký čas trvá, žádost ale urgují a snaží se o co nejbližší termín výplaty důchodu k rukám klientky.
2. května přišlo klientce z ČSSZ oznámení o změně výplatě dávky důchodu s platností od 1. 6. 2018. Naše dlouhá společná cesta dospěla ke zdárnému konci. Napadá mě jedno pořekadlo:
„Když nic neděláš, nic nezkazíš“. V příběhu paní Kláry ale neplatí – bylo to přesně naopak. Její aktivní přístup a snaha se vyplatily.
