Příběhy z praxe

Děti na čundru v Toulcových Maštalích překonávaly hlavně samy sebe

Mgr. Nikola Nováková, vedoucí zážitkové akce
Příběhy z praxe
Akci „Čtyři dny na cestě (On the Road)“ jsme realizovali prvním rokem na konci tohoto září. Cílem bylo nabídnout mladistvým aktivní trávení volného času v době školního volna, dát jim příležitost vystoupit z komfortní zóny a více poznat sami sebe.
 
Cesta byla připravena tak, abychom kladli důraz na týmovou spolupráci, velký fyzický výkon účastníků a značnou kompetenci postarat se o sebe v krizových situacích. A děti, které s námi na cestu vyrazily, přesně tohle zažívaly. 
 
Hned na začátku cesty děti čekal první úkol – vyluštit, kam se společně vůbec máme dostat. Sbalili jsme si potřebné vybavení a vyrazili směr autobusové nádraží v Hradci Králové. Do Toulovcových Maštalí jsme se dostali za několik hodin od zahájení akce. 
První večer strávený v penzionu byl příjemný, seznamovací a plný příprav na druhý den, kdy jsme vyrazili s veškerým vybavením na dva dny do skal, mimo civilizaci. Sice nám od rána pršelo, ale ani to nás v cestě nezastavilo. Plnili jsme společně úkoly a překonávali překážky, které se před nás postavily.
Nocování v Maštalích pod skalním převisem byl jeden z největších zážitků pro všechny účastníky. Nezbývalo nám nic jiného než postarat se společně o to, abychom si pro sebe zařídili co nejteplejší noc, co pod širým nebem ve skalách na začátku podzimu zařídit vůbec lze. Bylo nutné nařezat dostatek dřeva na oheň, dojít pro vodu na čaj do potoka a na ohništi uvařit velký kotlík buřtguláše. Ruku k činnostem přikládali všichni stejným dílem. A noc to byla nakonec báječná.
 
Druhý den ráno jsme si sbalili všechny věci a vyrazili na druhou polovinu cesty. Na jejím konci nás čekala odměna v podobě lezení na skále pod vedením školeného instruktora. Po této náročné aktivitě a noci strávené ve skalách jsme se všichni rádi opět svezli autobusem k penzionu, kde jsme byli ubytovaní. Poslední večer jsme strávili společnými hrami, výbornou večeří a plánováním dalších ročníků akce. 
 
Děti, které s námi na akci vyrazily, ji hodnotily velmi kladně, ptaly se, zda s nimi můžeme počítat i další rok. Největší radost měly z toho, že zvládly věci, o kterých se nejprve domnívaly, že je nezvládnou, a ani by je nenapadlo je někdy zkoušet. Protože do toho ale s námi šly, poznaly, že jsou velmi schopní překonávat mnohé překážky.