„Aufori je ochotná, velmi pružná a rychlá. Prosíme zachovat,“ hodnotí projekt „Učí (se) celá rodina“ sociální pracovnice
Mgr. Lenka Matoušková
Hradec Králové, 16. 4. 2015 – projekt „Učí (se) celá rodina“ má letos za sebou první třetinu, hodnotili jsme jeho průběh
Projekt „Učí (se) celá rodina“ má letos za sebou první třetinu. Je to vhodná příležitost zhodnotit jeho dosavadní průběh. Na dojmy, zážitky a zpětnou vazbu jsem se ptala sociální pracovnice projektu, Bc. Nikoly Novákové, a dvou nových pedagogů projektu – Bc. Nely Henclové a Mgr. Lukáše Třísky. Zjišťovali jsme i to, jak průběh hodnotí spolupracující organizace.
Projekt navazuje na činnost Aufori v loňském roce, ve kterém vznikl a úspěšně se začlenil do místní nabídky služeb. Lišil se letos v něčem začátek realizace projektu?
„V letošním roce neprobíhaly tak velké přípravy během zahájení projektu. Projekt navazuje na zkušenosti z minulého roku, spolupráce s některými rodinami se překlenula do tohoto roku a jsou již vidět výsledky snažení. Spolupráce s návaznými službami byla již také nastavena, bylo potřeba hlavně sdílet skutečnost, že projekt jede dál.“
(Bc. Nikola Nováková)
Z těchto návazných služeb je v projektu významná především spolupráce s pracovníky škol a oddělení sociální péče. Požádali jsme Bc. Ladislavu Tichou, sociální pracovnici oddělení sociálně právní ochrany dětí, zda by se vyjádřila k tomu, kdy se na pracovníky Aufori obrací a jak spolupráci s nimi hodnotí:
„Nejčastěji se na Aufori obracím v situacích, kdy zaznamenám v rodině potíže se školními výsledky, domácí přípravou, případně s podílem rodičů na domácí přípravě. V poslední době se obracím s velkou důvěrou a jistotou, že v rodině probíhá nejen spolupráce na vylepšení školních výsledků, ale i další kroky k ozdravění celé rodiny. Spolupráce s Aufori jednoznačně přínosná je, nabízí v Hradci Králové službu, která nebyla dostupná, nebo jen s velkými obtížemi. Aufori je ochotná ke spolupráci, výborně funguje předávání informací, je velmi pružná a rychlá v zapojování do rodin. Prosíme zachovat.“
Letos se do projektu zapojili také dva noví pedagogové, kteří se podílejí v rodinách na aktivitách „pomoc s domácí přípravou do školy“, „poradenství pro rodiče“ a „konzultace s učiteli“.
Bc. Nela Henclová se do projektu zapojila v lednu tohoto roku. Svoje dojmy z prvních třech měsíců popsala následovně:
„Upřímně mě zaskočilo, jak a v jakých podmínkách lidé žijí. Ne každý si lehl do správné kolébky. Bohužel. Jsem ráda, že díky službám, které Aufori poskytuje, se situace některých rodin zlepšila nebo zlepšovat bude. Vždycky je to ale běh na dlouhou trať a hodně záleží na motivaci rodin, zda samy chtějí něco změnit. Ze zkušenosti vím, že hodně důležitá je také trpělivost pedagoga:-). Na této práci mě baví to, že každá rodina je jiná, rozhodně se nejedná o práci, která by byla stereotypní.“
Mgr. Lukáš Tříska se stal pedagogem projektu v březnu tohoto roku. Předtím se téměř 10 let věnoval problematice nízkoprahových zařízení pro děti a mládež. K tomu, proč se rozhodl učinit změnu a stát se součástí týmu Aufori, uvedl:
„Poslední dobou jsem hledal platformu, která by umožňovala zabývat se pohledem na děti a dospívající mládež v hlubším a souvislejším kontextu. Mám dojem, že to umožňuje práce pedagoga v projektu „Učí se celá rodina.“ Mohu lépe pochopit potřeby klienta, kterého vídávám v jeho přirozeném prostředí. Dostávám spoustu informací z rodiny, ze školy, z OSPODu, které pomáhají ušít službu pro klienta téměř ad hoc. Vnímám jeho problémy ve vrstevnické skupině, v jeho osobním životě, ve vztahu s rodiči. Plně respektuji tyto informace a citlivě motivuji klienta ke školní docházce a pomáhám mu překonat bariery běžného života, které v tomto citlivém období puberty mají nepřekonatelné rozměry.“
Jak v projektu „Učí (se) celá rodina“ pomáháme dětem a jejich rodičům konkrétně, nejlépe prezentují následující krátké kazuistiky.
Blanka a Angelika, 8 a 6 let
Pedagožka projektu navázala s matkou dívek kontakt, když pracovala poblíž v jiné rodině. Předala mamince leták Aufori a vysvětlila jí, jak se případně může do projektu zapojit. Maminka dívek jí brzy zpětně sama kontaktovala a projevila zájem o spolupráci. Vzhledem k tomu, že rodina mluví doma převážně romsky, mají obě dívky ve škole potíže, které souvisí s touto jazykovou bariérou. Zároveň je pro matku obtížné dívkám s domácí přípravou do školy pomáhat. Pedagožka pracuje v domácím prostředí s dívkami v přítomnosti maminky. Na doučování se dívky vždycky těší, jsou motivované se s pedagožkou doma učit a vylepšovat svoje školní výsledky. Rodina využívá našich služeb krátce, ale věříme a doufáme, že spolupráce přinese pozitivní výsledky a situace obou dívek se zlepší.
Láďa a Martin*, 13 a 8 let
Do rodiny nás přivedl pracovník oddělení SPOD. Otec samoživitel bydlel se svými dvěma syny společně se svou matkou, které byt patřil. Do domácnosti docházel pravidelně také matčin přítel. Babička chlapců byla velmi dominantní a razantní žena, otec chlapců působil naopak velmi submisivně, matce se zcela podřizoval. Oba chlapci měli vážné výchovné problémy i potíže s učením. Situace se postupně tak vyostřila, že sociální pracovník oddělení SPOD podal návrh na umístění chlapců mimo domov. Společně s otcem a pracovníkem oddělení SPOD jsme začali hledat řešení situace, byly stanoveny cíle a podmínky, kterých otec musí dosáhnout, aby se oba synové vrátili zpět do jeho péče. Sociální pracovnice Aufori byla s otcem chlapců pravidelně v kontaktu. Během 5 měsíců otec chlapců našel nové samostatné bydlení, začal docházet na terapii, přepsal syny do nové základní školy blíže k novému domovu, našel si nové zaměstnání bez směnování a svou situaci stabilizoval natolik, že se synové vrátili po 5 měsících domů. S rodinou začal spolupracovat pedagog projektu, který do rodiny dochází, aby otci a chlapcům pomáhal s domácí přípravou do školy. Láďa pravidelně navštěvuje terapeutickou skupinu, kde se učí pracovat se svými emocemi a navazovat vrstevnické vztahy i vztahy s autoritami v bezpečném prostředí.
Klára*, 12 let
Spolupráci s rodinou zprostředkovala pracovnice oddělení SPOD v situaci, kdy se Klára vrátila z pobytu v dětském krizovém centru. Klára trpěla posttraumatickou stresovou poruchou v důsledku domácího násilí. Neuměla jednat s dospělými, při veřejném projevu nebo při prosazení vlastních názorů a přání dostávala záchvaty paniky. V důsledku těžké životní situace měla také potíže s učením a začleněním do kolektivu. S rodinou jsme se domluvili na aktivitě doučování, Klára byla zařazena do terapeutické skupiny pro děti. Aktuálně zvládá Klára s maminkou školní přípravu samostatně, spolupráce s pedagogem projektu byla po roce ukončena. Nadále Klára dochází na terapeutickou skupinu. Již nyní má ale ve škole několik přátel, při veřejném projevu je přiměřeně nervózní a zvládne matce i svému okolí beze strachu říct, co se jí líbí a nelíbí, co si přeje či nepřeje. Matka se zapojila do rekvalifikačního kurzu, aby mohla získat zaměstnání, které by jí bavilo.
„Učí (se) celá rodina“ je malý projekt, nepojmeme stovky klientů, ale myslím, že v tom je jeho jedinečnost. Máme tak možnost zaměřit se na ty rodiny, které o spolupráci stojí, i když to zpočátku nemusí být vždy jednoduché. Rodinu, OSPOD, školu bereme jako partnera, ne jako protivníka, a to nám jednání se všemi stranami moc ulehčuje. Líbí se mi být součástí tohoto projektu. Pomáháme rodinám stavět se znovu na vlastní nohy v nárocích dnešní společnosti.“
uzavírá Nikola Nováková, sociální pracovnice projektu.
Projekt byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovyv rámci Programu na podporu integrace romské komunity v roce 2015 a Nadačním fondem Albert v rámci grantového programu NADAČNÍ FOND ALBERT DĚTEM 2015.
