Příběhy z praxe

4 dny na cestě: Jesenický survivor na konci října

Eva Žitná
Příběhy z praxe

Na konci října jsme se sedmi dětmi vydali na čtyřdenní výpravu v rámci projektu 4 dny na cestě. Putovali jsme po Jeseníkách a cílem nebylo jen „ujít kilometry“. Šlo hlavně o společný zážitek, posílení vztahů ve skupině a taky o to zkusit si něco, co děti běžně nezažívají. Každý den jsme byli jinde a každou noc jsme spali na jiném místě. Letos nám navíc Jeseníky ukázaly svou drsnější stránku – na konci října už sněžilo.

Naše dobrodružství začalo cestou autobusem na Červenohorské sedlo, odkud jsme pokračovali pěšky směrem na chatu Švýcárna. Už první den jsme narazili na sníh a hned to celé dostalo jinou atmosféru. Chata Švýcárna je známá nádhernými výhledy, ale tentokrát jsme místo panoramat viděli hlavně hustou mlhu. 

Druhý den přišla první větší výzva: výstup na Praděd. Nahoře nás vítr málem odfoukl i s těmi krosnami, ale zvládli jsme to. Právě tady se ukázalo, jak moc funguje skupina – děti se navzájem podporovaly, povzbuzovaly a nikdo to nevzdal.

Po Pradědu jsme pokračovali dál – podél potůčku a kolem vodopádu Divoký kámen. Během cesty se ale počasí začalo rychle zhoršovat. Přidal se silný vítr a začalo pořádně sněžit. Pro všechny to bylo opravdu náročné a děti si z toho odnesly „menší survivor“ 😄 Po dlouhé a náročné cestě jsme nakonec dorazili do útulny pod elektrárnou Dlouhé stráně, kde nás čekalo přespání. A to byl jeden z nejsilnějších momentů celé akce.

Spánek v útulně byl pro všechny velký krok mimo komfortní zónu. Děti spaly na dřevěných lavicích a v noci bylo kolem 0 °C. Měli jsme z toho respekt a trochu obavy, jak to děti zvládnou. Nakonec to ale dopadlo líp, než jsme čekali. Všichni to zvládli na výbornou a ráno přišla odměna – děti se probudily do zasněžené krajiny, byly nadšené a první nápad byl jasný: postavit sněhuláka. Během večera jsme se zahřáli společným programem a hlavně hrou „Městečko Palermo“, která se potom stala takovou naší tradicí.

Třetí den jsme se přesunuli z útulny do Koutů nad Desnou, kde jsme měli zajištěný penzion.

Po noci v zimě se děti nejvíc těšily na dvě věci – sprchu a postel. A upřímně… nebyly samy 😄 Odpoledne jsme si udělali víc odpočinkové: vychutnali jsme si vydatný oběd, hráli jsme hry a jen tak „dobíjeli baterky“. Penzion byl veliký a byli jsme tam sami, takže si děti užily i prostor – hrály jsme na schovku. Večer jsme společně povečeřeli a opět nechybělo oblíbené Městečko Palermo.

Poslední den jsme po snídani vyrazili na cestu domů do Hradce Králové. Po cestě se už hlavně odpočívalo a většina dětí skoro celou cestu prospala 😄 Bylo vidět, že počasí a náročné dny v terénu si vybraly svoje.

Během celé výpravy jsme měli pro děti připravené svačiny, aby měly energii i v náročných podmínkách. Teplé jídlo jsme si vařili na plynových cestovních bombách, což k tomu dobrodružství tak nějak patřilo a děti si to často chtěly i samy zkusit.

Letošní ročník byl výjimečný tím, jak byl náročný – terénem, počasím i tím, že na konci října v Jeseníkách už byl sníh. Ale právě to z toho udělalo opravdu silný zážitek.

Projekt 4 dny na cestě nebyl jen o tom dojít z místa na místo. Byl o překonávání sebe sama, o týmovosti, o společných chvílích a o tom, že i když je to občas těžké, tak to za to stojí. A hlavně – děti to zvládly skvěle a odvezly si zážitky, na které budou dlouho vzpomínat.